Slovo úvodem

Vážení návštěvníci, stránky jsou aktuálně v intenzivní výstavbě, omluvte proto jejich dosavadní grafickou jednoduchost…

Ale k věci: V roce 2006 jsem měl možnost navštívit poprvé jezdecké zařízení založené na konceptu tzv. aktivní stáje – HIT Aktivstall. Jednalo se on stáj Gut Osterloh v Bavorsku, kde v podmínkách absolutní pohody a maximální možné volnosti prosperuje dvacetičlenná skupina sportovních koní.

Aktivní stáj

Moje prvotní lehká skepse byla na místě vyvrácena zjevnou funkčností zařízení a také faktem, že v nejen v Německu, ale v podstatě v celé západní Evropě, prudce narůstají počty takto koncipovaných stájí. Podstatné je, že již existující stáje, které kombinovaly boxové ustájení s aktivní stájí, přecházejí k aktivní stáji úplně, případně rozšiřují svojí kapacitu o další skupiny.

Je mi jasné, že lze očekávat polemiku o principu aktivní stáje, respektive o tom, zda v takovéto stáji mohou fungovat sportovní koně. Názorovým východiskem pro zaujetí stanoviska je zejména osobní přístup každého jednotlivce a jeho vztah ke koni jako takovému. Já jsem rozhodně pro maximum možné svobody a naplnění požadavku, aby koni byl zajištěn čerstvý vzduch, světlo, kvalitní krmení, sociální kontakt a pohyb. Pak od koně lze požadovat, aby i on splnil svoji „povinnost“ vůči svému majiteli a zbytečně při tom netrpěl. Daní majitele je pouze jistá míra nepohodlí, benefitem pak spokojený, zdravý, vyrovnaný a ochotný kůň. Především ale jistota, že o zvíře je perfektně postaráno, co se týče pohybu a krmení a to i v době, kdy se mu nemůže, nebo nechce věnovat.

Aktivní stáj představuje moderní řešení a rozumný kompromis, kdy kůň zůstává koněm a majitel se nestává jeho otrokem.

Proti všem teoretickým protiargumentům stojí úspěšná praxe, kterou se snad podaří prosadit i u nás. První stáj již funguje, několik dalších je v různých fázích přípravy.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že nereprezentujeme a nezakládáme žádné hnutí s nekritickým přístupem k problematice chovu koní, ale pouze nabízíme novou technologii ustájení koní, která přináší netušená řešení a možnosti.

Pokud se týče sportovních koní, věřím, že bude stále přibývat počet majitelů, pro které bude aktivní stáj představovat to správné a požadované řešení. O koních nepochybuji. Ti by si pravděpodobně vždycky vybrali alespoň relativní volnost pohybu ve stádě. Ale ani sportovní ambice většiny jezdců nemusí být pobytem koní v aktivní stáji nijak omezeny. Kůň, který je připravován do běžných jezdeckých soutěží nemusí být držen trvale v boxu v podmínkách a režimu olympijské přípravy. Možná naopak, jeho životní pohoda v aktivní stáji může tandem jezdec – kůň posunout někam dál. Proč ne např. do parkúru stupně S. Například v Gut Osterloh to tak funguje.

Ing. Radovan Vyšín, Praha 2009